XIII. Na Tetíně, prostém světa křiku,

Na Tetíně, prostém světa křiku,

Bohabojná kněžna Lidmila

Skroušeně se právě modlila

Dobou noční ve svém pokojíku.

Neleká se přišlých vražedníků;

Ráda však by ještě skončila

Modlení – o tuto prosila

Milost jedinou svých ukrutníků.

Připravenou tak ke kruté smrti

Otočeným o krk závojem

Po zemi ji smýkajíce škrtí!

Pláče lid – než Svatí a Světice

Plésají tak svatým nad bojem

Této první České mučednice.