XIII. RUČKY MÉ DCERY.

By Jaroslav Vrchlický

Až ručky tvoje, dnes tak měkké, bílé,

zlé budou musit uvykati práci;

věř, svatvečer ti bude vzácná chvíle,

tvou duší potáhnou pak snové sladcí.

Ty ručky děcka budou ruce ženy,

a tuhou prací budou posvěceny.

Však něha mojich polibků v nich zbude

a budou měkké zas ty ruce chudé.