XIII. Tu jiskru svata plamene,

Tu jiskru svata plamene,

již láska v srdci rozžala,

tu jiskru dálka nezdusí,

jež mezi nás se upjala.

Tu jiskru chladný hrobu dech,

ni na sta smrtí nezruší...

tu jiskru jsem si proměnil

svých svatých citů na duši.

A duše má, ta jinou jest

než vaše nikdy nemroucí:

má duše stále umírá,

a věčně žije horoucí! –