XIII. Tvé oči temně, horečně plály –

Tvé oči temně, horečně plály –

hlava znavená do mechu klesala –

ohnivé květy máku se smály,

sosna nad hlavou divoce plesala – –

Stesk zapad v duši. – Zda o tom víš?

Jak lesy umlkly v truchlivém tichu?

Ach ty již dávno věčný sen sníš –

po prvním pádu, po prvním hříchu –

V duši mé pláč – a bolestné steny –

Jediná sosna – žár hořících máků – –

pak moře zardělé, hlas vilné ženy –

dvě svíce smuteční – teskných Tvých zraků – – –