XIII. Ty dívko zvláště líbezná,
Ty dívko zvláště líbezná,
jíž v světě rovné není,
mně v Tobě se zalíbilo
a Ty’s mé potěšení.
Ty’s čistá, jak ta rosička,
co ráno s nebe splývá,
a jemná, jak ta hrdlička,
když tu svou píseň zpívá.
Ty’s pěkná jako lilium,
jež vůní odívá se,
a vznešená’s jak dennice,
když vzchází – rozdnívá se.