XIII. (TY VE VŠEM.)

Ty ve všem jsi, co myslím, cítím, píši,

a můžeš mi to, drahá, uvěřit?

Já tebou prostě jsem a tebou dýši,

tys myšlenka má, touha má, můj cit!

Ten v ňadrech mojich nejtajnější skrýši

se náhle vzpjal a volá: Žít, jen žít!

Ó dovol, abych v modliteb svých tiši

směl dýchat s tebou, jako budu mřít!