XIII. Žitné pole, žitné pole,

Žitné pole, žitné pole,

jak to zraje vesele!

Každý klásek muzikantem,

klasů jak když nastele.

Hedbávným to šatem šustí,

větřík v skočnou zadupe,

slunce objímá a líbá,

jen to v stéblu zalupe.

Za motýlkem včelka šeptem,

zda kdo v chrpě nevězí,

a ten cvrček posměváček

s křepeličkou pod mezí.

Žitné pole, žitné pole,

jak to zraje vesele!

A má mysl jako v tanci,

jak když písní nastele.