XIV. Já neumlknu, pokud jen mohu,

Já neumlknu, pokud jen mohu,

vím, co jsem dlužen sobě i Bohu

i bratru, který mi naslouchá rád;

dám ochotně všecko, co mohu dát,

dítěti úsměv, junu stisk dlaní,

milencům požehnání,

trpícím píseň o naději,

avšak nejraději

mroucím blahopřání.