XIV. Letí vichr plání dlouhou, v mračen roje letí,

By Jaroslav Vrchlický

Letí vichr plání dlouhou, v mračen roje letí,

přes prostor a časy palná touha moje letí.

Kde tě chytne? Zastaví tě? Ucítíš ji v srdci?

Nevím, vím jen, v nové s všemi živly boje letí.

Spíš teď? Dumáš? Píšeš mi snad? Stojíš před zrcadlem?

Jedno, lačná ona věčně bez úkoje letí!