XIV. Máj byl – na zahradě stojí

Máj byl – na zahradě stojí

O samotě mladý strom;

Co ti, strome, ránu zhojí,

Kterouž v tebe vyryl hrom?

Aj poupěte tvář růžová

Pode stromem prosnívá,

A hle uvadlý strom znova

Nádějně se odívá.

Níno, přísahám ti svatě,

Věčně budu myslit na tě,

Láska tvá mi dala květ,

Bez tebe mi pustý svět.