XIV. Na jaře i v podletí

Na jaře i v podletí

bouří tisíc přeletí

kolem srdce, kolem hlavy,

však Tvůj obraz vlídný, smavý

živ je v naší paměti.

Smrt co mohla zmoci tu?

A co život bez citu?

On byl, ona také byla,

Ty však dobrá, drahá, milá

plná víry, soucitu

svítíš v naše podletí,

kde sta bouří přeletí.

Ta nás ohne, ta nás zdrtí,

Ty však žití vzdor i smrti

žiješ v naší paměti!