XIV. Ten safír v zlatém prsténku

By Adolf Heyduk

Ten safír v zlatém prsténku

byl pro mne celé nebe,

v safíru zřel jsem oko tvé

a v zlatě zřel jsem tebe.

A v očích tvých ten dáreček

i s dárcem jeho mizí,

že jsme se příliš poznali –

snad proto jsme si cizí.