XIV. Ten safír v zlatém prsténku
By Adolf Heyduk
Ten safír v zlatém prsténku
byl pro mne celé nebe,
v safíru zřel jsem oko tvé
a v zlatě zřel jsem tebe.
A v očích tvých ten dáreček
i s dárcem jeho mizí,
že jsme se příliš poznali –
snad proto jsme si cizí.