XIV. Ušel Míně slavík,

Ušel Míně slavík,

o lípě si skáká,

zpět volá jej Mína,

sladkým slovem láká.

Srdce mé se jednou

láskou roznítilo,

snilo, jak by vroucně

na Mínině bilo.

Mína kynouc růží

trním srdce spiala,

srdce krvácelo,

Mína se mu smála.

Plesej, ptáče, plesej,

rozviň křídla svoje,

hory, doly, nebe,

luh i háj jsou tvoje.