XIX. Ach ta radosť moje

Ach ta radosť moje

lesní je pramének,

jenž blýskne na tebe

z modravých pomněnek.

Ptáčkem ve houštinu

náhle zmizí s očí,

a paprskem zlatým

z kapradí ven skočí.

Než si kdo pomyslí,

pryč zas se poděje,

zanechá za sebou

rosné jen krůpěje.