XIX. Jak sladký dřív tvůj úsměv byl,

By Gustav Pfleger Moravský

Jak sladký dřív tvůj úsměv byl,

Jenž pol se jevil, polo kryl,

Když’s procitala z lásky snův!...

Z tvých nyvých očí plála zář,

A celý ráj ti splýval s rtův,

A nebes půvab líbal tvář.

Tu s tichým bolem svým se žel

Na líce, ve zrak rozprostřel,

Jak hvězdu kryje mrtvý mrak.

Ó proč teď musím vídati,

Jak slzy v proudech roní zrak,

A v žalu – s tebou plakati?!...