XIX. O velké slunečnice!

O velké slunečnice!

Ó zlaté slunečnice!

Což jste zvědavě k nám dívaly se

do světnice!

Ó jak se po zdích táhly

ty vaše stíny, táhly,

měkkou rukou její na podušku

bílou sáhly!

Ó ležela tam hlava,

ta její krásná hlava

vedle mojí – drozda zněla z dálky

píseň lkavá!

Ó velké slunečnice!

Ó zlaté slunečnice!

Smály jste se, jak jste dívaly se

do světnice!