XIX. V ty oči Tvé, v ty hvězdy dvě,

V ty oči Tvé, v ty hvězdy dvě,

bych navždy chtěl se zahleděť

a v jejich jasných hlubinách

Tvé tajné touhy vyzvěděť.

Z těch očí Tvých, z těch sluncí dvou,

mi kyne pravdy vznešenosť –

v nich pohřbil jsem svých tužeb svět

a pochoval svou blaženosť...

Nediv se tedy, předrahá,

když v oči Tvé svůj nořím hled:

hledám v nich tu svou blaženosť

a svojí duši nový svět!