XLI. Daleko široko zeleň a květy;

By Adolf Heyduk

Daleko široko zeleň a květy;

květ vůkol, květ v duši

a ptačí popěvné věty

v líbezné vzruši.

Modřínu trhám si snítku

s chomáčky květů rudých:

korály živé;

dávám je za klobouk,

mušky jej oblétají

vždy veselej a divěj.

Tancují v slunci ruče,

mé srdce radostně tluče.