XLI. Daleko široko zeleň a květy;
By Adolf Heyduk
Daleko široko zeleň a květy;
květ vůkol, květ v duši
a ptačí popěvné věty
v líbezné vzruši.
Modřínu trhám si snítku
s chomáčky květů rudých:
korály živé;
dávám je za klobouk,
mušky jej oblétají
vždy veselej a divěj.
Tancují v slunci ruče,
mé srdce radostně tluče.