XLI. Dcery Kroka sláva jsou a zdoba

Dcery Kroka sláva jsou a zdoba

Vyšehradu, chlouba celé země;

Vznešenější zdají být se plémě,

Zosobněná bohyň nápodoba!

S nimi nová nastává zas doba

Čechoslávům v starém Bojohémě;

Nové světlo září v starém temně,

Čerstvých sil nabývá ducha mdloba.

Otcova u stolce jsou co králky,

A ve chrámě Lady klečící

Držel bysi řecké za Vestalky.

Po Vltavě u rozmarné spíli

Zdobné na loďce se plavící

Zdají se být Rusalky a Víly.