XLI. Když se kolem ohně

Když se kolem ohně

s děvčetem proháním,

bývá mi ta hanba

rodu mého zdáním.

A když v živém letu

v oči se mi dívá,

pokaždé v mé duši

píseň se rodívá.

A když ústa vřelá

kladu k ústům vřelým,

myslím si, že vládnu

v lásce světem celým!