XLI. Osvěta a práce.

Řvou dosud děla z té neb oné strany,

zní dosud meč a poranění klnou,

sem zástupy, tam zástupy se hrnou

a zbraně brousí na boj děsný, planý.

Tam poraněný prchá, bázní štvaný,

zde vítěz jásá, kořist maje plnou;

žen, dětí davy hladem, strachem trnou

a těžce dýchá národ udolaný.

A vítěz? Moru lačná saň se vrhá

v dům jeho smutný, rve mu ženu, dítě,

a sladký poklad z náručí mu trhá.

Ó lidstvo, meče ne, ni děl tvých řvání!

jen osvěta a práce zachrání tě

a přinese tvým vnukům požehnání!