XLI. Rád bych k Tobě, děvče, letěl
Rád bych k Tobě, děvče, letěl
na perutech lásky vřelé –
letěl, letěl, blíž a blíže
a se spustil s výše směle.
Rád bych k Tobě, děvče, letěl,
do té stověžaté Prahy;
žel – neumím ještě lítať –
a dostavník nyní drahý.
Rád bych k Tobě, děvče, letěl
na perutech lásky vřelé –
letěl, letěl, blíž a blíže
a se spustil s výše směle.
Rád bych k Tobě, děvče, letěl,
do té stověžaté Prahy;
žel – neumím ještě lítať –
a dostavník nyní drahý.