XLIII. POSLEDNÍ VŮLE.

Ach, ach, pane Janku,

V slovutném copánku!

Až někdy umřete,

Komuž odkážete

Tu pěknou oháňku?

„Ten můj panický cop

Postavte mi na hrob,

Ať tam na mém hrobu

Pro věčnou ozdobu

Stojí jako šilboch.“