XLIII. VÍDEŇ

Rádi nás neměli

pustit nás nechtějí –

nějak si ti páni

málo rozumějí!

A my jim sloužili

dnem nocí bez dechu –

teď vlastní domeček

ženeme pod střechu.

Vlastní svůj domeček

vlastní svou zahrádku –

nic platno, pánové,

všechno je v pořádku!

Bude vám všelijak

bude vám nemile –

bližší než kabát váš

nám vlastní košile.

A když vám bude zle

nebuďte bláhoví:

přijďte k nám v podnájem

v sednici v podkroví.