XLIII. Vroucí bohů ctitelkyně Teta

Vroucí bohů ctitelkyně Teta

Vystavivši hrad na příkrém skalí,

Tam kde Berounka své proudy valí,

Žije vzdálena od hluku světa.

V úctě bohů tráví svá tu léta,

Na obětnicích jim žertvy pálí,

Udržuje světla plamen stálý,

Na posvátné sochy věnce splétá.

Učí lid tu bohy ctít a vzývat,

Před oltářem jim se klaněti,

Ve svatyních jejich chvály zpívat;

A v posvátných hájích v dubů stíně

Přinášet jim ke cti oběti,

Český Olymp tvoříc na Tetíně!