XLIV. Bez Boha nic stálého.

Nepotrvá to, co není z Boha,

Dřív neb pozděj vidí člověk klam,

S Bohem stojí pevně naše noha,

S ním jen země vine blaho nám;

Bez Boha ať člověk hejří, skáče,

Naposled předc přihrnou se pláče.

Bůh co stvořil, vše je pravda, krása,

Oboje však kazí člověk rád:

Z pravdy tvoří blud, a bludy hlásá,

V krásu míchá celé množství vad;

Bludy mizí však i v kráse vady,

Pravda, krása opět září všady.

Nepotrvá to, co není z Boha,

Dřív neb pozděj vidí člověk klam,

S Bohem stojí pevně naše noha,

S ním jen země vine blaho nám;

Bez Boha ať člověk hejří, skáče,

Naposled předc přihrnou se pláče.