XLIV. Chodě na břehu Dunaje

Chodě na břehu Dunaje

Tebe v myšlence sem měl,

A z cizého poslat kraje

Důkaz lásky sem Ti chtěl.

Vlasti drahá, má Moravo!

A královská Čechye!

A veškerá hrdá Slávo,

Věnec syn Tobě vije.

Ach zdobit Tebe nemůže,

Má jen bledé, plané růže,

Však je přijmi, matko má,

V cizině velebená!