XLIV. Mhly podzimní brání zraku
Mhly podzimní brání zraku
Tváři nebes vítati;
Nelze duši v truchlém mraku
Pstře a jasně zkvítati.
Ó by oči mé na líce
Růžné její patřily,
A čarovné ony svíce
Smutné temno spudily!
Zře ty zoře a lazury
Věčně neptal bych se, chmúry
V mále-li či ve mnoze
Strou se tam po obloze.