XLIV. Na obloze České hvězda skvělá

Na obloze České hvězda skvělá

Zašla – víc tu nevydává světla;

Oliva, jenž na Libici zkvetla,

Přenešena pryč jest od anjela.

Truchlí církev co choť ovdovělá;

Nevděčné pak zemi Boží metla

Hrozí, již na tvrdé šíje spletla

Neznabohů prostopášnost smělá.

Zavřeloť se nebe: vláhy žádné

Nevydává jasná obloha,

Dlouhým suchem všecko schne a vadne.

Darmo rolník o déšť nebe prosí:

Země vyprahlá a nebohá

Nedostává ani krůpěj rosy!