XLIV TO, CO SE NIC NAZÝVÁ

Je to hrozivé nic,

hrozivější stále víc a víc

úpějíc a sténajíc.

Uprostřed rozžatých svic

jakási ledová hmota

bez dechu a bez života.

Slyš! něčí výkřik! Sýc

jen do tmy zaskřehotá.

Uprostřed vyhaslých svic

tvá bledá líc!