XLIV. Za rána v zahrádku pílím,

Za rána v zahrádku pílím,

je plna poupat a rosy.

„Slunce chcem!“ všecko zde prosí,

já k bílé růži se chýlím!

Mechovka; skrývá se v mechu,

z něho ven poupě se dere,

než ruka v prsty je bere,

z mého se rozvilo dechu!