XLV. Sedím v besídce,

By Adolf Heyduk

Sedím v besídce,

přede mnou v křoví

usedá pták;

má bílou hlavu,

zpívá;

znám jej už z mládí;

jako chlapec rusovlasý

jsem mu rozuměl.

Dnes mám též bílou hlavu,

jsme stejni,

leč hovoru jeho už nerozumím!