XLVI. Z Říma již se nazpět do Čech vrací

Z Říma již se nazpět do Čech vrací

Vojtěch, poslušen jsa rozkazu;

An tu patří vlasti na zkázu,

Srdce v těle div mu nekrvácí.

Slzící tu oko odevrací

Od obecné zpousty obrazu,

Vida, Pán jak přísně úrazu

Tresce a jak tvrdošijnost zplácí.

Odpočívaje od nepohodlí

Dlouhé cesty na vysoké hoře

Žehná zemi a se za lid modlí.

Eliáše modlitba to zdárná!

Lijeť déšť se z oblaků co z moře;

Zelená se hora suchopárná!