XLVIII. Místa v komnatě své hezké
Místa v komnatě své hezké
Popřej těmto obrazům,
Těmto milým staročeské
Vroucí lásky důkazům.
Druhdy při zvuku bokálů
Jak tvé oči zářily,
Našich knížat, našich králů
Slávu když jsme slavili!
Buď – jak z dálky v šeru luny
Znívají kdys sladké struny –
I jejich rozvroucnění
K drahému ti pomnění!