XLVIII. V trojsnětí štěpu spleť hnízda,

V trojsnětí štěpu spleť hnízda,

z něho tři hlavičky ptačí

přes okraj k světlu se tlačí,

vše žlutým zobáčkem hvízdá.

Po sadě pohoda běží,

u hnízda čekají staří,

první-li výlet se zdaří,

strach pérka hlavy jim ježí.

Frr! první z hnízdečka letí,

za prvním pospíchá druhý

i třetí,

nesou se v luhy;

v hnízdo květ slétá z těch snětí,

radost má štěp s ptačích dětí!