XV. Divno, že to neuhodnou,

Divno, že to neuhodnou,

Proč, kdy z úřadu se brávám,

Cestu mina krátkou, schodnou,

Drsné, dlouhé přednosť dávám? –

Jako dlouhá, drsná cesta

Smrtelníkům k nebi kývá:

Vězte, že v té třídě města

Dům jeden mé nebe skrývá.

A v něm tichý anjel tróní

Ve podobě krásné děvy,

Jížto duše má se kloní,

Kdykoliv se v okně zjeví.