XV KAZISVĚT
Jestliže zodpovíš otázku
dostane se ti svatého obrázku
pěstouna Josefa v krajkovém rámečku
či kterého jiného ze světců mučedníků
Rozhodni sám podle zbožných sklonů
vyber si přičinlivý žáku
Aťsi ve zkoušce pohořel troufám si radu dát
ukázat čeho nechat a čeho si všímat:
Hleď se daleko za svou rodnou vísku vydat
za úplňku na obyvatelích mlází zvídat
za to však rozšafných rad se vystříhat
spíše nad skokádami vrabců hloubat
Nečasu se ptej jenž klove do rybníka
probouzí rákosí a ruší lásky vodníka
vzbuď měsíc který neví jak krutě veliká
je touha již zavinil v srdci slavíka
jenž zase netuší jak marně vzlyká
Udeř na hanbu hrnoucí se do svědomí strážníka
když zatýká tuláka že dal výhost starostem
Těch rozpaků jeho když odvádí postrkem
chudého anděla jenž do šatlavy s popěvkem
na rtech se ubírá všecek svítivě oděn
v radost nabízenou nevědomým lidem
nebeským ptactvem které sklíčeno zármutkem
Těch všech se ptej
věcí jichž nikdo nedbá sobě všímej
a svého sluchu zejména popřej
hustému tichu nad nímž dumá sám čaroděj
aťsi byl taková léta přemýšlel
o té tresti světa kterou v křivulích vyráběl
o té hutné tresti aby jí zkrápěl
ty kterých neleká beznaděj
Proč by ses neptal soch co chtěly říci
hlídačům parků kteří při měsíci
je náhle spatřili potřásat kšticí
jak proklatce z mátoh se vzbouzející?
A proč že, nepromluvivše, s trpkým výrazem v líci
své mlčení se znovu jaly stříci?
Něco ti napoví též tma co líně dáví
– jak nasycená šelma – hrozné davy
nad nimiž hesla korouhve zástavy
shrbené pod klenbami mučednické slávy
A druhdy jako dravčí zobák nenechavý
klapají pořádkumilovné salvy
Obratný žací stroj zarejdil v obilišti
jak hezké řádky tvoří lidé vítr sviští
kde že to nabral ty své oči baziliščí?
Pořádek též má oči ale liščí
Co s očima v té zděné tmě o niž se tříští
snad jásot zdrcených snad lkání zvítězivších!?
Právo se také dneska krčí za puškami
pořádkumilovní maj’ žně i klasobraní
a hlavně mají moc uškrtit otázkami
předčasnou odpověď božího smilování
Chceš-li být odměněn tím svatým obrázkem
vlož pásku na oči a zalej uši voskem
Dal jsem ti mnoho rad zejména nezapomeň
aby i odpověď tvou osmahl ten oheň
nad nímž se rouhavě a škodolibě řehní
(je ještě maličký) tvé vlastní pokolení
Je ještě maličký a terčem posměváčkům
takovou budiž též odpověď dobrých žáčků
Jestliže zodpovíš otázku
dostane se ti hezkého obrázku
za přičinlivost
Dej odvěť ze svého zármutku
vzpomeň si na naši ustaranou matku
uděláš jí radost
Uděláš radost beznadějnému
rozdělíte se o ni po bratrskému
co na tom že je marná?
Kdo se smí chlubit že vyhrál aniž naň
číhala odvetná Marna?
A teď ta otázka, již, taje dech ti kladu:
Bylo by boha nebýt andělského pádu?