XV. Mezi hroby dva se červi potkali.

Mezi hroby dva se červi potkali.

„Odkud, bratře?“ – „Z lebky básníkovy.“

„Toť nám bratr, co tam viděl, poví.“

„Pouhý mozek – pra nic krásného. –

Odkud ty?“ – „Já z lebky učencovy;

nezbylo i tu nic jasného.“

„Myslím bratře, že ti geniové,

jsou jak ona pod sklenicí svíce;

posvítí-li jiným se tmou brojícím,

nezbyde jí samé nic pak více.