XV. Vrací se milý, vrací se z boje – –

Vrací se milý, vrací se z boje – –

Čím jen já čelo ověnčím Tvoje? –

To Tvoje vzdorné, statečné čelo,

jež pro svobodu krví se rdělo –

čelo, kde svaté nadšení plálo,

proti všem jako pavéza stálo –

to čelo drahé, kde vznět a síla,

jež častokráte jsem políbila! –

Nejdražší čelo z všeho mi světa.

Kde pro tě kvítek pučí a vzkvétá? –

Mám já jen svoje kvítečky prosté,

dvé jich v mém srdci pučí a roste –

dvé mám tam kvítků – bílé a rudé,

líbezný vínek uvit z nich bude.

Kvíteček bílý – všecka má něha,

červený – lásky mé plamínkem šlehá.

Rosily oba slzy mé vlahé – –

Ověnčím jimi čelo Tvé drahé.