XVI. Bůh zjeví se vám v zrcadle rovnosti.

Bůh zjeví se vám v zrcadle rovnosti.

Hledejte jedno proto, dobro čiré!

V zázraku mladosti je možný zázrak každý,

pramenům důvěřujte života.

Vzchod, původ z fenomena čaru ve obdobu

byl stejně. Božství v díle má své vyslovení.

Toť slovo světa, života. Bez formy není

projevu, div je bytí, divem je též slovo.

Jak světla rozžíhá kdy, rozbřeskují

též tóny. Kaskády jich dští a perlí.

Však jako tóny též tryskají světla,

až mnohotnost jich hude též a mluví.

Postřehuj, barde, v symbolismu mythu

jen pravdu orakula přecharého:

Maria – Diana Apolla rodící,

hle, nadbožského skýtá člověka.

Čím hyperumělecký jedinec prophetální?

Je třeba vzdychnout, zatoužiti v spíš:

Ty, v věnci irid, božské pachole,

jak v chrámu let ve dvanáct, pouč nás!

Byl artist colosný parabolist věků

a luhu kazatel. Však moralisty

v poslání děcko stačí, zliš, co boží,

přirozené, svaté. Proto přijdiž dítě.

Duch již v cíli jest, co v rozpor, střet

jde s mdlobou děcka chimerská virtuosita.

Duchovní doména jest hotova,

nebludnost připravena spirituelní.

Sem onyx, v němž se s děckem třpytí madonna!

Jsou možny sensace v běh a proud žítí!

Jsou, byli, budou světci! Duchově pstrá

je součinnosti božství continuita!