XVI. c.

Mysl moudře veselá ať pohybuje

Všecky ducha tvého pružiny a síly,

A když smutné musíš podlehnouti chvíli,

Nechať smutek v srdci dlouho nebytuje.

Veselost je víno, ježto rozpaluje

Ducha tvého nervy, těla tvého žíly;

Veselost tvá jako číše z rukou Víly

Jedem závisti tvé soky počastuje.

Ovšem těžko jest se vlídně rozveselit

V spolku vážně zamračených Fakyrův,

Do nichžto se Moloch hněvu ráčil vtělit.

Arci že se člověk smutku těžko zbude,

Byť i tančil v kole směšných Satyrův,

Kdyžto bez taktu čert na dudy nám hude!