XVI. Na továrně

Na továrně

bije šest,

práce ustala;

proud mladých žen

i mladých děvčat

vytéká velkými vraty.

Jdou ženy mimo kříž,

sklíčené starostmi žití

šoulavým krokem,

čile jdou děvčata mladá,

jdou jako květy

vadnoucí mrazem;

jsou bledé,

vyhaslých očí,

v hovoru kašel je ruší.

Staví se všecky,

modlí se:

„Ježíši, Pane,

smiluj se, pomoz,

bída a nemoc

prosí tě, Kriste,

pomoz!

Člověka synu!

Jsme také lidé,

pomoz!

Neseme kříže

údolím žití,

na horu smrti,

jako tys

nesl jej

z Hidronu

na Golgotu!

Pomoz!

Pomoz!

Němý je Kristus,

němy odcházejí ženy,

noc valí se s hor!