XVI. Prosba.

Nad pěšinou kvete mák,

nad pěšinou kvete,

pozor, ženci, na žatí,

ať ho nesežnete!

Kytku z něho natrhám,

přidám rozmarýnku,

přijde sobě pro ni kdos

večer ku okýnku.

Nad pěšinou kvete mák,

ať ho nesežnete,

chudobnému děvčátku

na radosť tam kvete.