XVI. Žádost Čecha nebe vyslyšelo,

Žádost Čecha nebe vyslyšelo,

Přejíc zemi pokoje a klidu;

Neboť samo z takového lidu

Slavný učiniti národ chtělo.

Aby plémě to pak nevymřelo,

V němž se zalíbilo Světovidu,

Vzal je sám svou mocnou pod égidu;

Oko jeho stále nad ním bdělo.

Od té doby dávné uplynulo

Tolik věků již a století,

A to plémě ještě nezhynulo!

Strážný vlasti duch tu přiletí

A mi šepce, an mi vlídně kyne:

„Doufejte, že ještě nezahyne!“