XVI.

Já z dětství přítele jsem měla. Dobrý hoch –

a ráda po letech dnes ještě vzpomínám.

Byl věrným druhem kdys mně v žalu, radosti,

o, dosud sličnou tvář, hlas tichý jeho znám.

Já ráda po letech dnes jeho vzpomínám.

Však mladý přítel můj sesmutněl potom, ach,

když s léty odrostli jsme brzy dětským hrám.

V dvé dlaní drobných to své srdce vložil on,

a z dětství přítel můj žil sladký jakýs klam.

My navždy odrostli už, na vždy dětským hrám.

Můj mladý příteli a druhu z dětských let,

rci, jaký neznámý, podivný sladký klam

odcizil tebe mi? Ty’s druh byl dobrý můj,

a ráda po letech já tebe vzpomínám.

Rci, jaký neznámý, podivný sladký klam?