XVII A chceš-li, můžeš srdce zvolna jíst

A chceš-li, můžeš srdce zvolna jíst

a rozum časem zakusovat k tomu.

Toť půvabné je! – Ale u sta hromů:

Na konec přijde přeci Antichrist.

Své srdce jez. To dlouho trvat může.

Svůj rozum časem. V dobré špižírně

trávíš své dny: oh, pod okny jsou růže

k hostinám velkým voní nesmírně.

V špižírně dobré, smutný bonvivant.

Tak. A jsi vesel. Jen ten dlouhý čas!

Což nebylo by líp vše rázem dáti?

Své srdce dal jsi, dej teď rozum zas.

Sál k orgii je právě přichystán.

Řečníci budou vzletně děkovati!