XVII. Balet? – Balet máme taky,

Balet? – Balet máme taky,

cvrček jeho mistrem byl,

přišel, nevím odkud z polí,

umění jsa na vrcholi

hned svůj úkol pochopil.

Vidíš tamo blíže meze

jeho dcery štíhlý zjev

svižně tančil po záhonku?

V ní zříš moji Toglionku

slíčnější všech vašich děv!

A ta druhá, blíže meze,

zázrakem je našich niv –

ovšem, chuďas nyní chová –

to je naše Elslerova,

vaší-li jsi pamětliv?

A ten skokan podál břehu

nedbající na nesnáz,

toť náš první při baletu;

nohami víc slouží světu,

nežli hlavou mnohý z vás.

A ty kobylky tam mladé

v šatech lehoučkých jak dým,

to jsou moje baletnice,

samé křehké záletnice;

na zimu je rozpustím.

Donato kýs byl zde také –

divný jednonohý pán –

neobstál však u kritiky:

zvůle paní aesthetiky

severem byl vypískán.