XVII. Co člověk navyk’ v mladosti,

By Duchoslav Panýrek

Co člověk navyk’ v mladosti,

ve stáří neodvyká:

tak mnohý šedý vášnivec

se slzou v oku říká.

I já to pravím s lítostí,

vždyť bídy mé to zřídlo,

neb já mám návyk, návyk zlý –

já navyknul si jídlo.