XVII. Kdybych já byl malým ptáčkem,

Kdybych já byl malým ptáčkem,

den bych v růžích proseděl,

na noc čarovné bych lůžko

v jejich sladkém lůně měl.

Rosa by je lemovala

zářícími perlami,

s nebe by se na mne smála

bledá luna s hvězdami.

Slzy bych pak s čela slíbal

růžovému poupěti,

větřík by mne ukolíbal

do snů sladkých na sněti.

A když ráno by mne ze sna

zlatý paprsk probudil,

proudy písní nejkrásnějších

nadšeně bych z hrdla lil!