XVII. Na Jarmila.

Příteli, proč nevěříš učení moudrého Bramínstva?

Ježto i Pythagoras Indem učen zas učil.

Jáť myšlénce o pouti duší teď víru přidávám,

Neb toho důkazy mám, důkazy důležité.

Já i věřím, že bohům i samým se začasto zalíbí

Pouť taková, a oni v člověku byt zvolují.

Příteli můj, ty’s sám mé víry článku druhého

Příčina ouhlavní, Jarmile prostomilý!

Zdaž-li necítíš přítomnost v sobě častěji Zevsa?

Ku břehu ploucího přes moře, s ukradenou

Europou, držecí se rohů boha tobě dobrého,

Jenž si stan vyvolil v tobě synu zdařeném?